Společnou vlastností čtveřice lampových desktopových preampů řady Tube MP je ručně vybíraná elektronka 12AX7A/ECC83. Nejjednodušším přístrojem z této čtveřice je jednokanálový Tube MP Original vhodný jako mikrofonní předzesilovač i jako kvalitní D.I. Box pro linkové signály. Podobný, ale podstatně vybavenější kamarád Tube MP Studio V3 je předmětem tohoto testu a podrobnosti se dozvíte dále v článku. Zbývají ještě mírně konstrukčně i vzhledově odlišné Tube MP PS a Tube MP PS USB.
U Tube MP Studio V3 se vzhledově jedná o nevelkou plechovou krabičku o rozměrech zhruba 130 x 140 x 50 mm v modré povrchové úpravě, určenou k položení či postavení na stůl. Na spodní stranu si můžete nalepit přibalené samolepicí podložky, které zabraňují pochodování přístroje po stole. Pokud zvolíme polohu na stojato, pak na horním čele přístroje jsou umístěny symetrické konektory XLR a ¼" TS pro připojení vstupního signálu, XLR a ¼" TS jako výstup ze zařízení a konektor pro externí 9V AC adaptér, který je součástí dodávky.
Na přední straně se nachází všechny ovládací prvky. Je to otočný ovladač vstupní citlivosti Input s rozsahem +6 až +40 dB s možností přepnutí rozsahu tlačítkem o +20 dB. Otočný ovladač Output má rozsah od nuly (neboli od mínus nekonečna) do +10 dB. Další tlačítka slouží k aktivaci fantomového napájení +48 V, které nabíhá pozvolna a chrání tak mikrofon proti náhodnému poškození (například při špatně zapojeném kabelu). Při jeho vypnutí je lépe počkat asi 45 s, než budete odpojovat mikrofonní kabel. Tlačítko obrácení fáze má smysl u snímání zdroje signálu více mikrofony, kde je někdy vhodné fázi jednoho z mikrofonů otočit o 180° (typicky snímání spodní blány malého bubnu). Nejnápadnějším prvkem předního panelu je ručičkový analogový metr, který měří výstupní úroveň signálu (nelze jej přepnout do jiného režimu a ani to není potřeba). Po zapnutí napájení je hezky podsvícený a kromě praktické funkce měření signálu bude jistě i okrasou vašeho stolu. 0 dB na metru odpovídá +6 dBu na ¼" TS výstupu nebo +12 dBu na výstupním XLR. Pod metrem je dvoubarevná led-dioda svítící v normálním režimu zeleně a v režimu limitace nebo přebuzení červeně.
Hlavním ovládacím prvkem, který má souvislost s názvem přístroje, je 16polohový otočný ovladač Voicing. Přístroj používá patentovanou V3 technologii (podle zkrácení názvu Variable Valve Voicing) a rychlý Output Protection Limiter OPL, jejichž kombinace jsou použity v presetech volených ovladačem Voicing. Podle tvrzení výrobce byly pro vytvoření těchto presetů použity série testů i praktické zkoušky při různých nahrávacích režimech. Kolem otočného ovladače jsou přehledně vyznačeny jednotlivé presety a také je označeno, u kterých presetů je použit výstupní limitér a u kterých je zvuk upraven přidáním harmonických pomocí elektronky. Vedle tohoto ovladače je přes větrací mřížku vidět část elektronky 12AX7 a její žhavení.
Oba vstupy jsou použitelné současně, ale samozřejmě nelze zvlášť regulovat jejich úroveň. K takovému účelu ani není přístroj určen. Kromě toho každý vstup má jinou vstupní impedanci (XLR má 2 kOhmy, TS má 840 kOhmů), takže signál na XLR bude mít tendenci "hrát hlasitěji".
Výstupní symetrický XLR může produkovat dosti silný signál (+28 dBu) o nízké impedanci (600 Ohmů), takže není doporučeno připojovat jej k mikrofonnímu vstupu mixážního pultu, ale spíše do linkového vstupu nebo do insertu. Výstupní ¼" TS je řešen jako nesymetrický (300 Ohmů) a je primárně určen k připojení do nástrojové aparatury, efektu apod. Také tyto výstupní konektory jsou použitelné současně, takže lze s výhodou poslat signál například do mixážního pultu a zároveň do nástrojového aparátu.
Podívejme se nyní na zvuk a nastavení presetů. Pokud začneme od neutrálního nastavení a ovladač Voicing nastavíme do polohy FLAT (6 hodin), zdá se zvuk zcela neovlivněn a jakoby ani neprocházel elektronkou. Při pokusu přebudit vstup ovladačem Input se mi zdálo, že elektronka je skutečně vyřazena. Nechci popisovat zvlášť jednotlivé presety, byl by to stejně jen můj subjektivní dojem. Uvedu pouze všeobecně, že volbou dalších presetů směrem otáčení doprava zvuk jakoby tloustl a nabýval na šťávě. Oproti poloze FLAT jsou další presety vždy nějakým způsobem přizpůsobeny zdroji zvuku dle jejich názvu. Nejspodnější pásmo je upraveno tak, že není potřeba jej dodatečně ořezávat na mixpultu, někdy jsou mírně zdůrazněny vyšší středy, někdy nižší středy (pouze subjektivní dojem, žádná měření jsem neprováděl), atd.
U presetů s označením WARM je cítit velmi mírná komprese a úprava signálu pomocí nabuzené elektronky. Nejvíce "tlustý" a správně nabuzený zvuk je v horní poloze ovladače s názvem MULTI (12 hodin). Zde začíná svoji činnost zmiňovaný Output Protection Limiter. Ten pomůže zajistit, aby se při nahrávání do zvukové karty nepřebudil AD převodník. Citlivosti je však třeba řádně nastavit, tak aby se ledka rozsvítila červeně pouze u nejsilnějších signálů. Při přehnaně vysokém vstupním signálu reaguje přístroj také přehnanou regulací úrovně, asi jako automatika při nahrávání do diktafonu :-). Při dalším otáčení a volbě presetů směrem doprava se zvuk dostává do umírněnějších poloh, ztenčuje se a elektronka působí opět mírněji. Rozdílem zůstává aktivovaný výstupní limiter.
Ještě se na chvíli vrátím k indikační led-diodě. Zelená barva indikuje zapnutý přístroj a nízkou úroveň signálu. Jestliže je zvolen preset bez aktivovaného OPL, dioda funguje jako clip indikátor – při trvalejším červeném rozsvícení je nutno snížit úroveň signálu, nebo aktivovat OPL. Při aktivovaném OPL se dioda rozsvítí červeně při dosažení úrovně, kdy začíná pracovat limiter.
Nastavení presetů se mi docela líbilo. Ihned jsem si oblíbil obě nastavení pro akustickou kytaru, nebo například VOCAL v režimu WARM i nabuzený MULTI. Samozřejmě i všechna další nastavení jsou plně použitelná, záleží jen na vkusu a citu muzikanta či zvukaře. Pro začátečníka je přístroj výborným řešením, i když nějakou zručnost při nastavování musí použít. Nečekejte, že by přístroj ihned vyřešil vaše problémy s nedokonalým zvukem. Bude ale ve vašem domácím studiu dobrým pomocníkem pro přizpůsobení zvuku z mikrofonu nebo elektrického nástroje k připojení ke zvukové kartě a k jemnému oteplení a zjasnění zvuku. No a zkušení a profesionální zvukaři si s přístrojem jistě budou vědět rady...
Pro úplnost ještě uvedu, že frekvenční rozsah přístroje je udáván 10 Hz až 30 kHz v tolerančním pásmu ±0,5 dB, dynamický rozsah je větší než 100 dB, EIN (Equivalent Input Noise) na konektorech XLR je -129 dBu (A), takže vše velmi dobré hodnoty.
Právě přemýšlím, jestli požádat redakci časopisu, zda si MP Studio V3 mohu přímo odkoupit, cena něco málo přes dva tisíce korun je více než příznivá.
Žádné komentáře:
Okomentovat